Letters

19:31



Víte, pro dopisování jsem měla vždycky slabost. Pocit, když otevřete vaši poštovní schránku a na vás tam čeká dopis, je prostě úžasný. Navíc je to příjemná změna po tom, co ze svojí schránky den co den vybíráte akorát letáky a různé upomínky.
Jako malá jsem si dopisovala úplně běžně. Internet tehdy ještě nebyl  úplnou samozřejmostí a tak jsem si s hodně lidmi dopisovala a posílala různé pohledy z výletů a dovolených. Prostě nebylo zbytí, když jste s někým chtěli zůstat v kontaktu. Dnes je samozřejmě všechno jinak a dopisování je spíše nepohodlným a kuriózním. Jsme zvyklí všechno vyřídit hned a nechce se nám čekat týden, nebo dva na odpověď. Navíc dnes dávat svoji adresu úplně cizím lidem - no, není asi úplně ideální. Mělo to ale svoje kouzlo. To čekání na odpověď, trhání obálky, samotné čtení, chození do krámu na známky a obálky, psaní  a škrtání odpovědí a následné zakládání dopisů do nějaké "vzpomínkové" krabice, do které se dřív, nebo později podíváte. A věřte mi, ve většině případů se opravdu nasmějete.



Poslední dobou jsem si dopisy strašně moc oblíbila. Jsou prázdniny a tak mám spoustu času psát. Nikam nespěchám, takže mi rychlost pošty nijak zvlášť nevadí - teda pokud to netrvá tak dlouho, že mezitím zapomenu, co jsem vůbec všechno napsala. To už je potom docela vážné (a trapné).

Ale už jenom to, že můžete všechny ty dopisy schovat a později se k nim vracet, je něco úžasného. Teda, pokud jste do jisté míry stejně sentimentální, jako já. Samozřejmě, že tohle můžete udělat i v historii vašeho chatu na internetu, ale upřímně, kdo tohle dělá?  Chat na netu poslední dobou shledávám čím dál tím více neosobním a nebezpečnějším (asi dospívám nebo co). Přece jenom, dopisy můžete spálit, zatímco to, co napíšete na net, už nikdy nesmažete. Navíc, mít ty dopisy v ruce, sledovat, jak se vyvíjí nejen rukopis, ale i celková osobnost toho druhého - věřte mi, že z dopisu toho vyčtete daleko více. Člověk se tam navíc snaží psát hezky a někdy i spisovně a většinou si člověk i moc dobře rozmyslí, co napíše. 



You Might Also Like

9 comments

  1. My si zvykneme s priateľom písať listy :)

    OdpovědětVymazat
  2. já musim přiznat že ještě teď si občas posílám pohledy se sestřenicí :) jako malá jsem posílala dopisy snad týdně a miluju jejich psaní stále stejně,bohužel když jsem druhou sestřenku požádala o pohled z Itálie vysmála se mi kde to žiju..ale dopisy miluju:)

    http://fabstrawberry.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je pravda, že známky a celková zpomalenost je velkou nevýhodou :/ ale na druhou stranu :) když je čas, tak proč ne :) Taky si je neposílám s každým :) na to člověk prostě musí být :) mít v sobě trochu toho "retra" :)

      Vymazat
  3. Miluju dopisy, působí na mě neuvěřitelně nostalgicky...kouzelně :)

    OdpovědětVymazat
  4. Miluju dopisy a pohledy. Zprávy v chatu jsou opravdu hodně neosobní. Je škoda, že už lidé neposílají dopisy tak, jako dřív. Máme na to opravdu stejné názory. :))
    Nedávno jsem si říkala, že obešlu kamarádky dopisy, ale nějak jsem se zadrhla ve zjišťování adres. Jsem ráda, že alespoň existuje ten postcrossing. :)
    KattyLife

    OdpovědětVymazat

?max-results=5&orderby=published&alt=json-in-script&callback=showrecentposts1\"><\/script>");